Elektronická aukce (e-aukce)

Elektronické aukce (e-aukce) jsou dnes již hojně používané nástroje pro nakupování a prodej prostřednictvím Internetu. Jejich princip je stejný jako u obchodování s akciovými podíly na burze cenných papírů, nebo u klasických aukcí uměleckých předmětů a starožitností pořádaných renomovanými aukčními domy. Na jednom místě se střetává nabídka na koupi a prodej a v daný okamžik nejvýhodnější nabídka v aukci vítězí. Jediný rozdíl oproti těmto klasickým aukcím je u elektronických aukcí v tom, že ono místo, kde se licituje, onen parket nebo aukční síň, je místem virtuálním.

PDF Tisk Email

Elektronické aukce se odehrávají na internetových serverech podle stejných principů jako aukce klasické.

Je celá řada druhů e-aukcí. Můžeme je rozlišovat podle toho, jestli je iniciátorem aukce nakupující - pak jim říkáme nákupní, nebo prodávající - pak jsou to prodejní e-aukce (obdoba aukcí a dražeb umění). Jsou také aukční servery, které umožňují obchodovat formou nabídky v aukci komukoliv, kdo chce něco prodat nebo koupit (obdoba burzy). Příkladem takového klasického aukčního serveru, tedy virtuální burzy, je provozovatel největšího aukčního serveru na světě, firma eBay Inc.

Důležitým aspektem e-aukcí je, jestli jsou veřejné nebo neveřejné.

  • Veřejných e-aukcí se může zúčastnit kdokoliv, kdo se předem zaregistruje a zaváže dodržovat pravidla hry na daném aukčním serveru. Tato pravidla jsou sepsaná provozovatelem serveru do podoby obchodních podmínek. Všechny virtuální burzy jsou veřejné. Dokonce i klasická burza cenných papírů, která je dnes do značné míry virtuální, je vlastně veřejná – každý kdo má peníze a zaváže se dodržovat obchodní podmínky burzy na ní může obchodovat. Buď přímo nebo prostřednictvím zprostředkovatele, brokera. To platí obecně jak pro eBay, tak pro NYSE nebo Pražskou burzu.
  • Oproti tomu prodejní a zejména nákupní aukce organizované z podnětu jednoho konkrétního subjektu, tedy podniku nebo úřadu, nemusí a v praxi ani většinou nebývají veřejné. Jsou jen pro vybrané účastníky, které si prověří a odsouhlasí iniciátor aukce. Tito účastníci jsou posléze pozvaní do elektronické aukce, která probíhá „za zavřenými dveřmi“. Na aukčním serveru je možné do těchto aukcí vstoupit jen na základě pozvánky a přidělených přístupových kódů.

Z výše uvedeného vyplývá, že se do určité míry, a to i velmi výrazně, mohou lišit aplikace, které používají provozovatelé klasických aukčních serverů, jako je eBay a jejich lokálních klonů, a aplikace určené pro „uzavřené“ nákupní a prodejní e-aukce. Základní rozdíl spočívá v tom, že klasické aukční servery jsou zaměřeny více na přilákání účastníků do aukce – nabízející dopředu neví, kdo se „jeho“ aukce bude vlastně účastnit a musí tedy vhodným způsobem prezentovat nabídky v aukci, aby zaujaly náhodné návštěvníky serveru. Naopak provozovatelé uzavřených aukčních systémů musí klást větší důraz na zajištění bezpečného a důvěryhodného prostředí pro účastníky těchto aukcí, kde jde většinou o obchodní transakce několikanásobně vyššího řádu a za mnohem striktnějších podmínek obchodování.