|
Obchodování na podnikové úrovni je velmi náročný a rozsáhlý proces, který spočívá zejména v neustálé vzájemné komunikaci a výměně obchodních a logistických informací. Jedná se například o vyjednávání podmínek uzavření konkrétního obchodního případu, o zasílání poptávek, žádostí o cenovou nabídku, objednávek, faktur a dalších dokumentů. V poslední době se stávají součástí obchodní komunikace mezi firmami také sdílené informace o společném vývoji nových produktů nebo informace o situaci na trhu, marketingových plánech či finančních výsledcích obchodu. Tvoří se uzavřené obchodní řetězce, které velmi úzce spolupracují.
Jedním z podstatných komunikačních kanálů mezi firmami se stal i internet, jehož význam v segmentu B2B je dnes nezpochybnitelný. Nejprve se samozřejmě začalo využívat nejznámější služby, a to e-mailové korespondence. Postupem času se začalo stále více prosazovat například vyhledávání nejrůznějších informací o firmách na internetu, rozesílání a zveřejňování poptávek a nabídek na různých inzertních serverech a v neposlední řadě samozřejmě také přímé obchodování prostřednictvím internetu. Dnes již existuje řada on-line aplikací, které jsou uzavřené a pro nezúčastněné subjekty nedostupné, pomocí nichž jsou řízeny mnohdy i velmi složité a citlivé obchodní procesy.
Obchod mezi firmami však není nijak ustálený proces, odběratelé neustále hledají a mění své dodavatele, zjišťují nejvýhodnější nabídky, sledují cenové relace na trhu. Na druhé straně zase dodavatelé neustále hledají a oslovují nové a nové odběratele.
Mnozí dodavatelé i odběratelé velmi rychle pochopili výhody nových forem elektronického obchodování, a proto začali se svými potenciálními obchodními partnery komunikovat právě elektronickou cestou. Prvním jednoduchým modelem elektronického obchodu, který se rozvinul velmi rychle, byla forma bilaterálního obchodu, tzv. obchodování "jednoho s jedním" (one-to-one). V následující fázi se začaly rozvíjet zejména obchodní systémy na podporu prodeje v obchodních sítích a prostřednictvím obchodních partnerů (zástupců), tj. systém „jeden s mnoha“ (one-to-many). Až v poslední době se začaly v praxi uplatňovat také systémy elektronického obchodu založené na principu „mnoho s mnoha“ (many-to-many). Výsledkem těchto na první pohled protichůdných obchodních strategií, kdy na jedné straně je zde snaha o uzavřené a velice dobře zabezpečené systémy vzájemné komunikace mezi stálými obchodními partnery a na straně druhé nekonečná potřeba změny směřující k větší efektivitě a rozvoji směrem k novým příležitostem, je rozdělení obchodních aktivit a souvisejících podnikových procesů na interní – tedy „vnitropodnikové“ či koncernové, v rámci ustálených řetězců subdodavatelů a výrobních závodů nebo obchodních sítí, mnohdy fungujících v globálním měřítku – a externí, tedy marketingově zaměřené, otevřené směrem ven k trhu. Interní obchodní politice jsou dnes přizpůsobeny všechny podnikové aplikace počínaje ERP systémy, přes systémy SRM (Supplier Relationshiop Management) až po systémy řízení výrobních dodavatelských řetězců SCM (Supplier Chain Management).
Nástroje B2B e-commerce, jak jsou dnes chápány, se uplatňují především v případě externích obchodních procesů, jejichž cílem je zejména najít nového obchodního partnera, ať už na straně nákupu nebo prodeje. Jedním z používaných B2B nástrojů postavených na principu many-to-many jsou elektronická tržiště.
|